Jak začít s rodokmeny

Rozhodli jste se začít s pátráním po předcích, chcete nahlédnout do rodinné historie, zajímáte se o genealogii, jen nevíte kde začít? Co člověk musí vědět a znát před tím, než se pustí do samotného výzkumu?

Není toho moc, není to ani příliš náročné, chce to jen čas a zájem. I když se rozhodnete povolat si na pomoc odborníka a svěřit bádání do jeho rukou, přece si musíte začátek vytyčit sami. Jsou genealogové, kteří začnou klidně jen s Vaší osobou, nemusíte jim připravovat nic (krom plné moci). Upřímně však, stojí Vám za to sestavovat si drahý rodokmen, když nemáte zájem ani o vlastní rodiče? Necháte zkoumat skrytá zákoutí rodové minulosti někoho cizího dříve, než do nich sami nakouknete? Ne, připravit si vlastní rodopisné základy Vám za tu trochu času stojí. Pátrání po předcích je citlivá záležitost a začít s ním proto musíte Vy sami.

Ze všeho nejdříve si sedněte ke stolu a na papír nebo na počítači si nakreslete z paměti všechno, co o své rodině víte. Data zatím nemusí být přesná, ta se dají vždy dohledat. Úkolem takového vzpomínání je udělat si základní představu o nejbližších příbuzenských vztazích. Začněte přímými předky, rodiči, prarodiči, popř. i praprarodiči. Můžete doplnit sourozence a další děti. Získáte určitý přehled o hranicích Vašeho povědomí a tak budete vědět, kudy je třeba ubírat se dál.

Máte hotovo? Výborně, je na čase doplnit kostru přesnými údaji, které můžete sehnat. Ideální je od začátku používat nějaký genealogický software, který Vám ušetří spoustu práce, protože budete mít všechno krásně uspořádané. Já používám např. Family Tree Builder, který je zdarma. Další možností jsou třeba programy Ancestry, GenePro nebo Brother’s Keeper. Budu se jim ještě věnovat v samostatném příspěvku. Určitě si zatím vystačíte i s papírem a tužkou, jen jde o to nic neztratit a mít všechno hezky pohromadě.

„Mozaika rodinných příběhů je cennější než samotná struktura rodokmenu, ta Vám má jen umožnit si jednotlivé příběhy utřídit a dát do souvislosti.“

Projděte všechny doklady co máte doma, rodné, oddací a úmrtní listy. Pečlivě zaznamenejte všechna data a místa. Záhy možná zjistíte, že nemáte doma všechno, ale nezoufejte, pomůžou Vám příbuzní. Je na čase vyrazit do terénu a začít se vyptávat. Zapisujte anebo nahrávejte na diktafon všechno, co by Vám mohlo být v dalším pátrání užitečné. Nejdříve se vyptejte na nacionále, ale neopomíjejte jakýkoliv detail. Mozaika rodinných příběhů je cennější než samotná struktura rodokmenu, ta Vám má jen umožnit si jednotlivé příběhy utřídit a dát do souvislosti. To je hlavní důvod proč rodokmen sestavovat. Vyprávění se snažte podložit dokumenty a data si ověřovat, paměť bývá velmi ošemetná.

Až budete mít všechny snadno dostupné údaje pohromadě, založte si rodinný archiv. Pokud nemůžete mít originály dokumentů, pořiďte si kopie. Opět se hodí mít všechno zálohované elektronicky, vřazené do rodopisných složek, které si v genealogickém programu vytvoříte. Přidávejte fotky, školní vysvědčení, diplomy, korespondenci, články z tisku, deníky, účetní knihy, všechno co můžete sehnat o svých předcích, všechno co Vám napoví jací byli, co dokázali, co si mysleli, z čeho se radovali, co jim naopak dělalo starosti. Samosebou tam můžete nalézt také potřebná data, která se Vám zatím nepodařilo jinak zjistit. Tady už může být pomoc odborníka užitečná, pokud sami nemáte dost času a nevadí Vám poskytnout cizím lidem informace osobního rázu. U blízkých předků budete mít problém vybrat z přehršle dokladů to podstatné, u těch vzdálených budete spíše rádi za každý střípek historie. Důležité je, vytvořit si snadno dostupný fond zděděné paměti.

Druhy pramenů, které je dobré shromažďovat a které mohou pomoci s výzkum naleznete na konci článku.

Nastává situace, kdy máte nějaké údaje o známých předcích, ale nedostanete se už dál. Věnujte zvýšenou pozornost svým nejstarším předkům, o kterých dokážete ještě shromáždit základní živopisné údaje. Pamatujte si, že místo je důležitější než čas. Přesné datum se dá přinejhorším zjistit prohlížením všech záznamů za určité období, hledat někoho bez znalosti jeho místního původu je mnohem těžší, ne-li někdy úplně nemožné. Přichází chvíle, kdy je třeba začít skutečný výzkum, k němuž je třeba odbornost a systematičnost. Překračujete práh živé paměti a vstupujete do světa archivů.

Základní údaje se získávají studiem matričních pramenů. Můžete si zkusit poprat se s nimi sami – a k tomu by Vám tento blog měl být také nápomocen – nebo požádat o pomoc profesionály. Veřejně přístupné matriční záznamy, do kterých se může zakousnout každý, jsou jen ty, u nichž uplynula ochranná lhůta. Ochrana osobních údajů trvá u matrik narozených 100 let, u matrik oddaných 75 let a u matrik zemřelých 30 let (zkráceno novelou zákona z r. 2014). Pokud nejste schopní tuto hranici překročit a dostat se k datům za těmito lhůtami, je třeba nejdříve projít dosud živé matriky. K těm mají přístup jen přímí příbuzní nebo někdo obdařený plnou mocí. Na malých obcích mohou být matriky vedeny řadu let, proto např. narození nějakého předka v roce 1890 může být stále součástí živé matriky (vedené např. do roku 1920), i když od samotného data už sto let uplynulo.

Jak vypadají matriční záznamy se můžete podívat ZDE.

Na závěr slíbený seznam různých pramenných podkladů pro genealogický výzkum.

úřední a korporátní dokumenty

Rodné, oddací a úmrtní listy
Domovské listy
Vojenské a pracovní knížky
další doklady např. cestovní
různá osvědčení
vyrozumění a oznámení…

majetkoprávní listiny

Smlouvy
Převodní listiny
Závěti
Účetní knihy
Daňová evidence…

osobní dokumenty

Korespondence
Koncepty a poznámky
Pamětní listy
Kroniky a deníky

hmotná pozůstalost

Fotografie
Osobní předměty a suvenýry
Náhrobky (životopisné údaje)