Část II.: Druhy rodokmenů
V první části jsme si vzpomněli na to, že rodokmen se zobrazuje pomocí stromového grafu a protože genealogie používá nejen v grafech svoje vlastní názvosloví, seznámili jsme se s několika základními pojmy (Část I. ZDE). Nyní se budeme věnovat samotným genealogickým grafům nebo spíše diagramům.
Vývod Zikmunda Kryštofa von Waldburg-Zeil-Trauchburg. Zdroj: Wikipedia
Ten klasický strom, který se nám vybaví, má pravidelnou korunu. Kmen se dělí vidlicí a každý nový výhon se rozrůsta opět o dva další. Je to strom větvící se jednoduchou geometrickou řadou. Násobky dvou vyjadřují skutečnost starší než člověk sám, totiž pohlavní rozmnožování. Máme dva rodiče, čtyři prarodiče, osm praprarodičů atd. atd. Strom takového rodokmenu se jmenuje vývod.
Vývod
zobrazení přímé linie
ascendentní (od potomka k jeho předkům)
kompletní (sledujeme všechny přímé předky)
Vývod
Pod kmenem stojí střen (výchozí potomek), první rozsocha rozděluje strom na mateřskou a otcovskou linii. Další vidlice větví vedou k dalším předkům – rodičům rodičů a jejich rodičům atd. Už jen pár generací stačí k tomu, abyste snadno přečíslili počet přátel na facebooku. A z každého z nich je něco také ve Vás. Ne nadarmo je pohled na košatý vývod opravdu ohromující.
Ručně malovanou šablonu vývodu se stromem naleznete v mém e-shopu.
Jako strom však můžeme nakreslit i časově obrácený rodokmen, který se jmenuje rozrod.
Rozrod
zobrazení přímé linie
descendentní (od předka k jeho potomkům)
kompletní (sledujeme všechny přímé potomky)
Rozrod
Rozrody původně sloužily k tomu aby doložily svému majiteli urozenost. V historii se setkáváme s mnoha případy, kdy si takový šlechtic chtěl trošku přilepšit a tak si přimyslel za předky nějaký starobylý římský rod. Nu a římské rody zase často odvozovaly svůj původ od mytologických postav. Do genealogického výzkumu nic takového nepatří, byla to však také síla legend, co podněcovalo zájem o minulost. I dnes se lidé pouštějí do rodokmenů třeba proto, aby si ověřili nějaké rodinné legendy.
A díky rozrodu se konečně dostáváme k tomu, co označují za rodokmen genealogové. Rodokmen je v užším slova smyslu výtah z rozrodu, který sleduje všechny potomky v mužských liniích nějakého předka (potomky synů). Zjednodušeně řečeno, rodokmen sleduje všechny dědice rodového jména. Se správně sestaveným rodokmenem je to ale trošku složitější.
Rodokmen
Rodokmen
zobrazení přímé linie
descendentní (od předka k jeho potomkům)
výběrový podle těchto pravidel:
zaznamenávají se:
všichni mužští potomci a to i v případě, že změnili jméno
všechny dcery do první generace (jejich děti pouze, pokud se dcery neprovdaly!)
manželé dcer i manželky synů
nezaznamenávají se:
synové dcer, i když nesou jméno po matce
nemanželské děti synů
adoptivní děti
Všimli jste si něčeho zvláštního? Jak je to s nemanželskými dětmi synů a dcer? Zatímco u mužů rozhoduje agnátní příbuzenství (právní vztah) u matek naopak kognátní příbuzenství (pokrevní vztah). Mužům se levobočci nepočítají, zatímco nemanželské děti žen se počítají (ovšem pouze v případě, že se žena nevdá, jinak by se to dříve ani moc nepoznalo, takže nemanželské dítě v manželství se bere jako manželské). To vychází z tradičního patriarchálního modelu rodiny, který je doplněn o institut manželství. Muž zakládá novou rodinu. Pokud se dcera provdá, začlení se do rodiny svého muže (a její synové by byli zakresleni do rozrodu např. otce jejího manžela). Pokud se nevdá, patří nadále její synové ke svému dědovi a jejich děti budou dál rozšiřovat původní rod.
Odtud pochází názvy pro tzv. agnátní a kognátní vývod. To jsou zase výtahy z kompletního vývodu. Česky se jim říká prostě otcovská a mateřská linie.
Agnátní vývod
zobrazení přímé linie
ascendentní (od potomka k jeho předkům)
agnátní výběr – sledujeme pouze mužskou linii (otec, jeho otec, jeho otec…)
Kognátní vývod
zobrazení přímé linie
ascendentní (od potomka k jeho předkům)
kognátní výběr – sledujeme pouze ženskou linii (matka, její matka, její matka…)
Otcovská a mateřská linie
Zaznamenáváme samozřejmě oba rodiče, ale dále se věnujeme předkům jen z jedné strany. S otcovskou linií se vzhledem k mužské dědičnosti jména setkáme mnohem častěji. Tato varianta je nejjednodušším klasickým genealogickým výstupem. A jak vidět, ne každý druh rodokmenu musí vypadat jako strom. Ale třeba by to šlo nakreslit jako pomlázka nebo prut na ryby.
Závěrem
Genealogický výzkum můžeme a nemusíme podřizovat tomu, jak bude výsledný rodokmen vypadat a jestli půjde o jeden ze čtyř klasických druhů. Tak jako tak ze shromážděných dat sestavíme buď nějakou formu vývodu nebo rozrodu. Většinou vycházíme od vlastní osoby a proto budeme chtít urovnat zjištěné předky do úhledného vývodu. Nic nám ale nebrání zapojit vedlejší rodové linie, zaznamenat např. vzdáleného bratrance nějakého pradědečka, protože to byl významný skladatel. Tradiční zobrazení mají ovšem tu výhodu, že jsou přehledná a vycházejí z logiky věci (dědičnost rodového jména, rodičovství, manželství atp.). Na druhou stranu od dob starých Římanů i od dob šlechtických rodokmenů se toho hodně změnilo a naši předci by zřejmě jen kroutili hlavou nad tím, čemu dnes běžně říkáme rodina. Tzv. patchwork rodiny, adopce na dálku nebo legální homosexuální svazky se staly samozřejmou součástí našeho světa a není důvod, proč by se tyto sociální změny neměly projevit také v samotných rodokmenech. Ostatně genealogické diagramy jsou pouze obrázky a jak budou vypadat záleží jen na nás.
Seznámili jsme se základními pojmy a druhy rodokmenů. Na konci je ideální si nabyté vědomosti zopakovat. Budete už vědět co si představit pod následujícími pojmy?
přímá linie
ascendentní linie
descendentní linie
pobočná linie
střen
agnátní příbuzenství
kognátní příbuzenství
stupeň spřízněnosti
vývod
rozrod
rodokmen
agnátní vývod
kognátní vývod
Napsat komentář