Jakou barvu měl praprapraprapradědův kůň? Musterlisten und Standestabellen.

No to je přece pěkná blbost, napadne vás. Jak by se dala taková věc zjistit? Tak pokud máte v rodokmenu někoho kdo sloužil u kavalerie, zjistit se to dá a já vám ukážu jak. Od konce 18. století si rakouská armáda vedla velmi podrobné seznamy o všech svých vojácích. Vraťme se spolu do roku 1811, Císař František nechtěný Napoleonův spojenec bude co nevidět vypravovat do Ruska knížete Schwarzenberga s pomocným sborem. Toho se však Jan Rössler z Damníkova účastnit nebude. Musí se rozloučit s posádkou v Ďurďoši a vydat se na 450 km dlouhou cestu domů. Po půltřetím roce služby to znamená jediné, stal se z něho invalida.

Na vojáky mezi svými předky narazíte většinou v matrikách, kde se dozvíte jen název a číslo regimentu. O jednotlivých regimentech se dá dnes na internetu najít hodně. Jak hledat další údaje o vojenské službě jednotlivých vojáků např. v době napoleonských válek, vám chci ukázat na příkladu Jana Rösslera. Není to tedy žádný můj prapra, je to jen můj výzkumný vzorek pro chystanou práci o navrátilých rekrutech z venkova. To co tu vidíte je jeho propouštěcí list, který se zachoval ve fondu velkostatku lanškrounského panství.  Takový dokument je pro další hledání ideální, jelikož obsahuje přesná data a řadu konkrétních údajů:

Jan Rössler z Damníkova z lanškrounského panství, chrudimského okresu, stár 30 let, katolického náboženství, svobodný, bez zaměstnání. Vojín u císařského 1. Levenehrova švališérského dragounského pluku t. č. posádkou v Ďurďoši (Györgyös), propuštěn 12. října 1811 po dvou letech a pěti měsících služby jako úplný invalida.

Vojenskou evidenci z této doby byste v našich archivech nenašli, nachází se ve vídeňském Kriegsarchivu a jde o stovky kartonů rozdělených podle jednotlivých vojenských útvarů a roků. Do Vídně naštěstí jezdit nemusíte, stačí se zaregistrovat na FamilySearch, kde jsou digitalizované záznamy přístupné online.

V horní liště klikněte na katalog (Catalog) a do klíčových slov zadejte Musterlisten und Standestabellen. Je také dobré usnadnit si hledání výběrem lokality, takže do hledání podle místa napíšeme Rakousko (Austria). Výsledků hledání je 473 a nejsou nijak systematicky řazené, proto bude pro naše hledání nejlepší dotaz zpřesnit. Vidíme, že pod názvem je uveden vždy původce (Author).  Můžeme zkusit najít rovnou konkrétní útvar (Chevauxleger Dragoner 01), druh útvaru (Chevauxleger) nebo druh zbraně (Kavallerie), což bude nejspolehlivější, jelikož termín švališér existuje v mnoha podobách (Chevauxlegers, Chevaux-Legers, Chevau-Legers, Chevauleger).

Tady už jsou jednotlivé digitalizované kartony (fascikly) řazené podle ročníků. Protože známe přesně kdy Jan Rössler sloužil, snadno najdeme příslušný karton.

Radost nás brzy přešla. Je tu přes tisíc stran nějakých seznamů a index žádný. Musíme se v tom trošku zorientovat. Protože pluk se stěhoval po celém mocnářství, můžeme si pomoct tím, že známe posádkové město Ďurďoš. Záznamy jsou i tak řazené chronologicky, takže stačí najít záznamy z inkriminovaného období. Jan Rössler byl propuštěn v říjnu 1811 a jestliže sloužil dva roky pět měsíců, nastoupil k pluku na jaře roku 1809.

První jsou řazené revizní tabulky udávající počty příchozích a odchozích vojáků i koní. Povšimněte si kolonky Primaplana, což je shodou okolností název webu, který je věnovaný právě období koaličních válek a můžete tam najít řadu užitečných informací z vojenského prostředí hlavně první poloviny 19. století. Co termín primaplana znamená si přečtěte tady: https://www.primaplana.cz/o-nas/

Za nimi následuje revizní seznam mužstva řazený podle šarží. Ten byl sepsán vždy k určitému datu a místu, tedy kdy a kde byl pluk revidován. V září roku 1808 se pluk nacházel v Jarosławi. Na prvním místě jsou uvedeni velitelé. První plukovník je majitelem pluku (Inhaber), původně nejen velitel, ale i vojenský podnikatel, který musel zajistit naverbování mužstva, jeho výstroj a výzbroj i veškeré logistické záležitosti, mimojiné určoval také barvu výložek. Podle původních majitelů se pluky nazývali (zde Levenehr), později se z toho stala ryze čestná funkce. V této době je to spíš takový manager, velitelem je druhý plukovník.

Následuje podrobný měsíční seznam příchozích a odchozích (Doci(e)rung) opět vždy k určitému období (revidováno každý měsíc).

Tyto registry a revizní seznamy se střídají, až se konečně dobereme ke kýženým mustrlistům. Zde začínají od skenu č. 152 a na prvním místě jsou opět velitelé. Hrabě Bellegarde jako majitel pluku je zde uveden už jen jménem, takže u jednotky ani nebyl. Datum 10. září 1811, tedy těsně před propuštěním Jana Rösslera. Obrníme se trpělivostí a klikáme dále (stačí od hodností vojínů, oficíři nás teď nezajímají).

A jsme u cíle. Úplně dole na skenu č. 189 je Johann Rössler z Damníkova, lanškrounského panství a chrudimského kraje. Katolík, svobodný, bez zaměstnání. Sedí to přesně. Odveden 8. května 1809, k pluku nastoupil 1.  listopadu 1810. Na koni jezdil sám od 16. července 1811.

A jakou barvu měl jeho kůň? Byl to valach barvy Eisenschimmel tedy ocelový šiml. Strejček Nimra koupil šimla za půlpáta tolaru, na to si ještě někdo vzpomene, ale co je to šiml už ví málokdo (pomineme-li šimla úředního). Většina běloušů se rodí jako tmaví koně a bělají terpve jak rostou, původní zbarvení jim částečně zůstává v různých skvrnách a to jsou právě šimlové, kteří se pak dělí do dalších typů (např. grošák). Protože v roce 1811 Rakousko neválčilo, můžeme se domýšlet, zda právě tento valach nebyl příčinou Janova zranění. Na koni jezdil tři měsíce, někdo tvrdí, že šimlové mají složitou povahu.

Jak vidíte, jakou barvu měl kůň před 200 lety se zjistit dá, jen to musel být kůň erární. Máte nějaké předky vojáky, které byste v mustrlistech mohli najít? Zkuste to podle mého návodu a o výsledky se se mnou podělte v komentářích.

Musterlisten und Standestabellen (Odvodové seznamy a tabulky)

specifikace: vojenská evidence rakouské armády
časové určení: ca. 1740-1820
uložení: Kriegsarchiv Wien, sig.: AT-OeStA/KA Pers MLST
online: FamilySearch
https://bit.ly/34gGUws